Proč?
Moje máma je profesionální baletka, s mým otcem se poznali přes tanec a já sama od malička ráda tančím a v různých etapách života jsem se k němu vracela a měnila styly. A díky mému manželovi jsem se naučila tančit salsu a stále se skrze ní poznáváme a posouváme.
Čím více na sobě pracuji a doprovázím druhé, tím více vnímám, že je to
TANEC ŽIVOTA.
Není možné si najít návod na život a ani si to, co žijeme a vyhovuje nám,
nechávat po celý život. Vše je v pohybu a člověk musí tančit
s tím, co sestupuje, běží, plyne či prostě
jen JE.
Život je jako tanec. Nikdy vám jedny kroky nestačí a v průběhu dne, týdne i života se Vám mění chuť a nálada na různé druhy tanců. Tak je to i s životem. Nic není stejné, každý den k nám přichází jiné energie, potkáváme různé lidi a vše energeticky vnímáme a učíme se k tomu najít
správný „taneční“ postoj a někdy jen správnou hranici či intuici.
To vše je umění života.
Člověk je tvor společenský a vždy bude obklopen lidmi a různými typy vztahů. Budou se tedy vždy objevovat situace, kdy naše poznané vzorce, programy a nabité zkušenosti již nestačí a někde hluboko v nás pocítíme, že potřebujeme změnu - něco udělat jinak - či jen že vnímáme, že se něco děje a my tomu nerozumíme.
V tuto chvíli je v pořádku obrátit se na druhého člověka a nechat si pomoci, umožnit druhému další pohled skrze jiné zkušenosti (nejen racionální…).